Milí přátelé, sousedé, obyvatelé Pětky, potažmo Prahy, srdečně vám děkuji za vaši dosavadní podporu. Rozhodla jsem se postavit za Prahu 5 nejen na radnici, ale i ve Sněmovně. V podzimních volbách kandiduji za koalici SPOLU. Na pražské kandidátce mě najdete pod číslem 8.
Z vlastní zkušenosti vím, jak málo žen je v české politice. Sama jsem jedinou ženou v radě městské části. Jedna žena, osm mužů. A stejné to je i ve většině velkých měst. Starostek je zde sotva desetina. Jenže tradičním stranám nechybí pouze ženy a ženský pohled na svět. Celkově postrádají nové tváře a mladou energii.
Jsem velice ráda, že jsem mohla podpořit závěrečnou akci projektu Příběhy našich sousedů. V krásné kapli školy pro sluchově postižené v Holečkově ulici jsme ve slavnostní atmosféře ocenili žáky, kteří v rámci projektu spolupracovali s pamětníky žijícími na Praze 5, zpracovali jejich úžasné životní příběhy a dále je šíří.
Jak bude nastavena spádovost mateřských škol v Praze 5, zajímá asi každého rodiče malého dítěte. Způsob nastavení spádovosti totiž určuje, jak velký prostor bude mít rodič při výběru školky a zda bude pro přijetí rozhodující konkrétní ulice uchazeče či bude stačit pouze to, že uchazeč má trvalý pobyt v Praze 5. A protože v životě není nic pouze černé nebo bílé, obě možnosti při určování spádovosti mají svá pozitiva i negativa.
V těchto dnech je to měsíc, kdy jsem jmenováním do funkce 1. místostarostky zahájila nový profesní život. Z kanceláře ředitelky školy jsem se přestěhovala do kanceláře komunální političky. První týdny přinesly mnoho změn, nových kontaktů, pracovních vztahů a úkolů.
Kina patří mezi místa, která navštěvujeme rádi. Bohužel u nás v Praze 5 jsou taková místa pouze dvě, a to ještě patří k masovkám, tedy k multiplexům. Filmoví fajnšmekři musí za „svými“ uměleckými kousky jinam. To by se mohlo změnit.
Prázdniny a dny dovolených jsou ideálním časem pro návštěvu výjimečného prostoru. Takové místo se nachází kousek od rušné křižovatky Anděl, a je tedy v samém srdci Prahy 5. Samozřejmě mám na mysli barokní letohrádek Portheimka.
Naše země je v záplavě právních norem. Kromě právníků se v nich nikdo nevyzná. A i ti mají co dělat, aby stíhali registrovat všechny nové zákony, vyhlášky, předpisy, potom všechny novely novel a novely novel novel. Vždyť některé zákony se během roku mění i šestkrát. Současná vláda nám stále připomíná, kolik právních norem minulý rok přijala.
Je mnoho míst, kam chodím ráda. Vždy záleží na mé momentální náladě. Když se chci zamyslet a zahledět do dálky, vyhledávám výhledy z kopců, kterých je v Praze 5 mnoho.
V jednom z článků Pravé 5 (novin ODS Prahy 5) píše Jakub Chromý, kandidát do zastupitelstva Prahy 5, o stereotypech, které my lidé často, ale bezdůvodně máme vžité. Ve svém článku se zamýšlí nad rozdělením voličů podle jejich typu zaměstnání. Dle názorů mnoha lidí rozhoduje o volbě politické strany to, zda jsme zaměstnancem státu či podnikatelem. Státní zaměstnanec prý vždy volí stranu levicovou a podnikatel, a to třeba i drobný živnostník, volí jedině stranu pravicovou. I já mohu potvrdit, že tyto názory občas slýchám a zajímavou zkušeností v tomto směru byla i kontaktní kampaň, kdy některé reakce lidí těmto schématům odpovídaly.
Procházet se zahradou, parkem, alejí či mezi záhony květin je vždy silným zážitkem. Pro nás městské jsou zelené plochy obzvlášť důležité a významné, protože žijeme mezi domy, ulicemi, parkovišti, nádražími, nákupními centry nebo stadiony. Téma zeleně je tedy pro všechny, kteří žijí ve velkém městě, velmi citlivé, ale zároveň rozporuplné. Každé město v sobě vždy nese konflikt zastavěné a zelené plochy. Je to dáno tím, že my, obyvatelé měst, bychom chtěli mít vše na dosah ruky, kamkoliv se dostat rychle a pohodlně, všude zaparkovat. Zároveň ale voláme po zachování všeho zeleného. Nemáme kde parkovat auta, zlobíme se, když by ale měl vyrůst v naší blízkosti parkovací dům, jsme zásadně proti.