Maření výuky je aktuálním a závažným problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání a pracovní prostředí učitelů. V dnešní společnosti je stále více patrné, jak se mění role rodiny a školy ve výchově dětí. Jsme svědky určité krize rodičovství, kdy jsou oslabovány vazby mezi členy rodiny, a vazby mezi rodinou a školou. Mnoho rodičů dnes nemá dostatek času nebo možností věnovat se výchově svých dětí tak, jak by si přáli.
Hlasem učitelů by měli mluvit ti, kteří učí a ví, co se ve školách skutečně děje. Dne 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství.
Stále častěji se mluví o soumraku našeho vzdělávacího systému. To, že školský terén nevnímá svoji budoucnost příliš optimisticky, ilustrovala nedávná stávka. Učitelé se do těch předcházejících dvakrát nehrnuli. Tentokrát se k ní přihlásilo na 74 % škol všech stupňů. Co s tím? „Školství nutně potřebuje rekonstrukci,“ říká už dlouho RENÁTA ZAJÍČKOVÁ, poslankyně za ODS. „Bez ní se ze současných problémů nedostaneme.“
Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát. Je to zřetelný odraz hlubokého společenského závazku vůči budoucím generacím, který jsme mohli vidět a cítit doslova na každém kroku naší cesty. Každý jeden den nám naskytl bezprostřední pohled na vzdělávací systémy zemí, které mají vzdělávání zakořeněno jako hlavní celospolečenskou hodnotu.
Rozvíjet naši současnou školskou infrastrukturu, povětšinou mnoho desetiletí staré budovy, je dnes možné převážně s povolením výjimky z požadavků různých předpisů. Jen hygieny v krajích žádostí o výjimky řeší stovky ročně. V souhrnu jde o tisíce hodin administrativně složitého připravování žádostí ze strany ředitelů a zřizovatelů, tisíce hodin jejich vyřizování ze strany úředníků, měsíce průtahů i složitější stavební projekty. V konečném důsledku naše vzdělávání zbytečně přichází o stovky milionů korun.
Čeští učitelé by se v reakci na stále častější fyzické útoky mohli podobně jako jejich slovenští kolegové dočkat statusu chráněné osoby, řekla v rozhovoru pro iDNES.cz poslankyně a členka výboru pro vzdělávání Renáta Zajíčková. „K útokům na učitele dochází a myslím si, že by měli mít větší jistotu v tom, že je stát uchrání,“ říká.
Dvě minulé vlády se na reformy a zodpovědné hospodaření vykašlaly a dnes to školy odnáší. Zastaralá a rozdrobená školská infrasktruktura je neefektivní a plýtvá penězi, které mohou putovat právě na platy pedagogům i nepedagogům. To musíme změnit.
V průběhu mého tříletého působení jako starostky a zřizovatelky škol bylo do rozvoje školské infrastruktury Prahy 5 investováno více než 400 milionů korun. Při realizaci těchto projektů jsem silně vnímala zastaralost hygienické vyhlášky po školy. Přeregulovanost, zmatky a byrokracie způsobuje nejen zbytečné plýtvání veřejnými penězi, je to také jeden z hlavních důvodů, proč se zřizovatelům škol nedaří včas zajišťovat dostatečné kapacity pro silné ročníky dětí.
Vládní koalice se jednomyslně dohodla na novelizaci legislativního návrhu, který přináší důležité změny v přijímacím procesu na střední školy. Nová opatření poskytnou větší jistotu a flexibilitu žákům i rodičům a zjednoduší administrativní proces pro školy. Novinka by měla vstoupit v platnost v již příštím školním roce.
Před dvaceti lety, když jsem se rozhodla založit gymnázium, do českých škol si teprve hledal cestu internet. Školy po celé republice vybavovaly počítačové učebny a pomalu se připojovaly k síti. Web už nabízel obrovské množství dat, vyhledávače soutěžily o přízeň uživatelů a online svět přestával být hřištěm jen technicky nadanějších kolegů. Během pár dalších let se s rychlým rozvojem technologií, smartphonů a sociálních sítí zásadně zjednodušilo vyhledávání a sdílení informací. Internet změnil svět a se vstupem do škol spustil také proměnu vzdělávacího procesu, která se od té doby nezastavila.
Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy, zástupci zaměstnavatelů a odborů, jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.
ŽENY A POLITKA: Jaká očekávání mají ženy při vstupu do Poslanecké sněmovny? Z čeho mají radost a jakým překážkám čelí? Na to jsme se zeptali hned několika poslankyň. Tentokrát nám odpovídala Renáta Zajíčková.
Strana 1 z 7