Po masivní vlně regulací napříč světem se do finální debaty o zákazu mobilů ve školách dostalo i Česko. Jsem ráda, že pan ministr ustoupil od siláckých výroků o plošném zákazu. Zkušenost ze škol ale ukazuje, že samotná metodika problém nevyřeší – digitální závislosti nejsou školní selhání, ale celospolečenský problém.
Jako člověk, který školství zná zevnitř, odmítám zjednodušenou debatu „zakázat / nezakázat“. Problém je hlubší – a musíme ho pojmenovat pravdivě.
Jako poslankyně jsem navštívila desítky škol napříč všemi kraji. Žádné škrobené delegace - jako ředitelka gymplu a celoživotní podporovatelka inovací chci naše školství posunout. Jednoduše naslouchám pedagogům, nepedagogům, ředitelům, starostům, dětem ve třídách i jejich rodičům – zkrátka všem, na kterých naše školy stojí. A podařilo se toho opravdu mnoho!
Moje zkušenost ve funkci starostky a zřizovatelky škol v Praze 5 mi ukázala, jak zastaralé předpisy komplikují správu a rozvoj škol. Spolu se svým týmem jsme investovali do škol více než 400 milionů korun, ale přesto jsme naráželi na bariéry v podobě byrokratických omezení a přeregulovaných hygienických požadavků. Rozhodla jsem se proto, že je nutné školám uvolnit ruce, aby mohly vytvořit moderní a efektivní prostředí, které bude skutečně přínosem pro vzdělávání dětí.
Praha, 26. března 2024 – Kulatý stůl pořádaný poslankyní Renátou Zajíčkovou spojil odborníky na vzdělávání, zřizovatele škol i zaměstnavatele k diskuzi o zkrácení základní školy na 8 let a jejím rozdělení na tři stupně (3+3+2). Tato změna přinese plynulejší přechod mezi vzdělávacími etapami, cílenější podporu žáků a efektivnější individuální hodnocení. Z pohledu škol a jejich zřizovatelů znamená větší flexibilitu v práci s infrastrukturou a finančně efektivnější řízení školských kapacit.
Nezvládnutá inkluze ve školách má vážné dopady nejen na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také na kvalitu výuky celého kolektivu. Učitelé jsou přetížení, narůstá jejich vyhoření a klesá motivace. Podle studie UJEP (2024) 65 % pedagogů nevěří v přínos inkluze a třetina ji dokonce hodnotí vyloženě negativně. Také 80 % rodičů podle průzkumu CVVM (2023) nesouhlasí se současným nastavením inkluze.
ŘÍZENÍ ŠKOLY: Desítky škol, tisíce kilometrů. Když navštěvuji školy po celé zemi, nejde o žádné škrobené delegace nebo oficiální ceremonie. Kromě poslankyně jsem stále ředitelka školy a učitelka, a proto mě zajímá jediné – co se školám daří, co je trápí, jak naše vzdělávání reálně podpořit. Naslouchám ředitelům, pedagogům, nepedagogům, dětem ve třídách i jejich rodičům, starostům obcí. Všem, na kterých naše školy stojí.
(MF DNES) Po týdnech jednání o tzv. zákoně „lex Ukrajina 7“ se Senát neshodl na zrušení žádné z úprav – a novela míří v původním znění k podpisu prezidentovi. Senátoři neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Mnozí označují tento návrh za diskriminační, tak to ale není.
Školský výbor dnes projednává sérii klíčových pozměňovacích návrhů, které mají ambici výrazně zefektivnit české školství. Na jejich přípravě se podílí pražská poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) spolu s kolegy napříč politickým spektrem.
Praha, 18. prosince 2024 – Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrh poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) k zákonu Lex Ukrajina, který přináší důležité změny pro zvládání integrace ukrajinských dětí do českých škol. Návrh zavádí možnost zvláštních zápisů pro cizince do základních škol, což umožní rovnoměrnější rozložení žáků mezi jednotlivé školy a pomůže zmírnit tlak na školy v přetížených lokalitách.
Milí přátelé, české školství stojí na křižovatce. Věřím, že právě teď máme příležitost uskutečnit klíčovou změnu, která naše vzdělávání posune vpřed a připraví ho na výzvy bouřlivé doby inovací. Již více než rok společně s expertní pracovní skupinou intenzivně pracujeme na návrhu reformy regionálního školství.
Strana 1 z 10