Prázdniny neskutečně letí, dny se zkracují a návrat do škol se pomalu ale jistě blíží. Naskočit do výuky s chutí ale nebude jen tak. Covidový školní rok všechny vyčerpal. Zavírání, otevírání, rotace, otravné testování nespolehlivými testy, časté změny a především neustálá nejistota. K tomu ze dne na den notebook místo tabule, žádný kontakt s přáteli a domácí ponorka. Zkrátka stres. Bude to tentokrát lepší?

Za pár dní uplyne rok od vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým došlo k uzavření základních, středních i vysokých škol. Málokdo si tehdy dovedl představit, že naše školy budou zavřené ještě dnes - nejdéle z celé Evropy. Přitom vyhlídky na jejich otevření jsou velmi pochmurné.

Nedávno jsem přijala pozvání do online panelové diskuze Ústavu sociálních inovací. Zástupci podnikatelů, samosprávy či ekonomických odborníků, vyjadřovali své aktuální zkušenosti a názory na pandemickou situaci. Kdybych měla vyjádřit základní myšlenky, které rezonovaly celou diskuzí, řekla bych nejistota z budoucnosti, nedůvěra ve vládu, chaotické rozhodování, na druhé straně naděje a schopnost lidí se umět postavit na vlastní nohy.

Zavření škol zásadně ovlivnilo hned tři skupiny, které tvoří spojené nádoby v každé škole. Jeho součástmi jsou žáci, pedagogové a rodiče. Ne všechny skupiny čelí stejným výzvám či překážkám. Podívejme se na ně zblízka.

Tento druh podpory se již naštěstí v našich školách zabydlel, a tak je běžné, že začínajícím nebo novým pedagogům je poskytován. Co běžné ale ještě není, je uplatňování mentoringu začínajícím ředitelům. A tak s nástupem do pozice komunální političky Prahy 5, kdy jsem sama ještě vykonávala funkci ředitelky školy, jsem tuto podporu směrem k ředitelům iniciovala. Na tuto výzvu ředitelé velmi kladně reagovali, a tak jsme mentoring pro začínající ředitele v roce 2019 spustili. V tomto období byl třikrát využit, a tak po roce víme, zda tento nástroj má v práci nových ředitelů svoje místo a jak je vnímám řediteli. 

Zobrazit více článků

Sledujte mě na Instagramu