Hlavní kancelář Občanské demokratické strany v Praze hostila v pondělí minikonferenci programového týmu pro vědu a vzdělání. Několik desítek odborníků na vzdělávání z celé republiky zde diskutovalo o budoucí podobě českého vzdělávacího systému. Během setkání došlo i na aktuální problémy našeho školství - nevhodný systém pro odměňování ředitelů škol, nejasné rozdělení odpovědnosti za kvalitu vzdělávacího procesu, nebo potřeba revizí inkluze a Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Práce programových týmů vyvrcholí v květnu na Ideové konferenci, kterou občanští demokraté pro své členy připravují na 13. května v pražském Cubexu. 

Hlavní aktéři vzdělávací politiky, včetně ekonomů, zástupců zaměstnavatelů či odborů společně distutovali o reformě regionálního školství. Při jednání u kulatého stolu pod záštitou premiéra Petra Fialy představila poslankyně Zajíčková svůj balíček reformních opatření zahrnující mateřské, základní a střední školy. Odborníci zhodnotili dopady a hlavní přínosy navrhovaných změn a odstartovali debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému. Na potřebě zásadní změny panuje shoda, a to zejména u návrhu prodloužení povinného vzdělávání. Možnou variantou je zrušení deváté třídy a její nahrazení dvěma povinnými ročníky střední školy. O konkrétních změnách ve vzdělávání budou nyní jednat zástupci koalice.

Praha 5 je jedna z největších částí metropole, zajišťuje kvalitní výuku ve 13 základních školách pro více než 6 000 žáků, v 21 mateřských školách pak pečuje o zhruba dva u půl tisíce předškolních dětí. Jedné z mateřinek se nyní dostává pozornosti médií. Důvodem je zavádějící reportáž TV Nova o pochybení jedné z kuchařek. Pochybení prokazatelně neohrozilo zdraví dětí, zřizovatele a mnoho rodičů však oprávněně pobouřilo. 

Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících prošel vnějším připomínkovým řízením. Obsahuje řadu smysluplných a dlouho očekávaných změn. Návrh například zavádí adaptační období pro začínající učitele, které by mělo snížit riziko brzkého odchodu mladých učitelů ze školství.

Svět prochází složitou dobou a před námi stojí několik zásadních výzev. Pokud je chceme překonat, musíme se zvládnout adaptovat. Jsem vděčná za možnost promluvit ke svým kolegům na 30. kongresu ODS. Jako nejsilnější vládní strana musíme být lídrem, prosadit a realizovat vizi, že vzdělávání v Česku se musí stát klíčovou investicí do naší společné budoucnosti. 

Každoročně v jarním období probíhají zápisy do mateřských i základních škol a vždy jsou to chvíle dětmi i jejich rodiči dlouho očekávané. Vstup do vzdělávací instituce je důležitým mezníkem v životě každého člověka, protože přináší změnu nejen do života dítěte samotného, ale i do rodiny. Pravidelný denní režim, kontakt s vrstevníky, nové povinnosti, první úspěchy či neúspěchy, to vše ovlivňuje osobnost dítěte i fungování rodiny.

Před válkou k nám každý den prchají další stovky ukrajinských žen a dětí. Většina z nich věří, že svět Putinův režim od další agrese odradí, že válka brzy skončí, že jejich muži v boji nepadnou, a hlavně, že se brzy vrátí domů. Zatím tu chtějí pracovat, být aktivní, jsou vděčné za každou pomoc a příležitost. Příležitost teď musí dostat i ukrajinské děti, abychom co nejvíce zmírnili dopady této krize na jejich budoucnost i tlak na náš sociální systém. Musíme jim co nejrychleji zpřístupnit vzdělání.

Rodiče a často ani samotné školy přesně neví, koho si pod pojmem sociální pedagog představit. Přitom jeho práce výrazně pomáhá měnit klima školy tak, aby se v ní všichni cítili lépe. To se pozitivně odráží nejen na studijních výsledcích dětí, ale i v jejich motivaci dále se vzdělávat. Právě to je klíčové pro prosperitu nás všech, přesto sociálního pedagoga zatím nalezneme jen zhruba ve čtyřicítce českých škol. Úspěšné průkopníky školské sociální práce máme u nás v Praze 5 hned tři - základní školy Kořenského, Grafická a Chaplinovo náměstí.

Prázdniny neskutečně letí, dny se zkracují a návrat do škol se pomalu ale jistě blíží. Naskočit do výuky s chutí ale nebude jen tak. Covidový školní rok všechny vyčerpal. Zavírání, otevírání, rotace, otravné testování nespolehlivými testy, časté změny a především neustálá nejistota. K tomu ze dne na den notebook místo tabule, žádný kontakt s přáteli a domácí ponorka. Zkrátka stres. Bude to tentokrát lepší?

Za pár dní uplyne rok od vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým došlo k uzavření základních, středních i vysokých škol. Málokdo si tehdy dovedl představit, že naše školy budou zavřené ještě dnes - nejdéle z celé Evropy. Přitom vyhlídky na jejich otevření jsou velmi pochmurné.

Nedávno jsem přijala pozvání do online panelové diskuze Ústavu sociálních inovací. Zástupci podnikatelů, samosprávy či ekonomických odborníků, vyjadřovali své aktuální zkušenosti a názory na pandemickou situaci. Kdybych měla vyjádřit základní myšlenky, které rezonovaly celou diskuzí, řekla bych nejistota z budoucnosti, nedůvěra ve vládu, chaotické rozhodování, na druhé straně naděje a schopnost lidí se umět postavit na vlastní nohy.

Zavření škol zásadně ovlivnilo hned tři skupiny, které tvoří spojené nádoby v každé škole. Jeho součástmi jsou žáci, pedagogové a rodiče. Ne všechny skupiny čelí stejným výzvám či překážkám. Podívejme se na ně zblízka.

Zobrazit více článků

Sledujte mě na Instagramu