V roce 2025 poputuje do českého školství téměř 291 miliard korun, což je o 22 miliard více než v roce předchozím. Nejvyšší částka, necelých 217 miliard korun, směřuje do regionálního školství, což zajistí navýšení průměrných platů učitelů o 7 %. „Toto navýšení prostředků do školství je jistě vítané, ale pouze peníze problémy ve školství nevyřeší,“ říká poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení Renáta Zajíčková, která se chystá v polovině listopadu představit návrh reformy regionálního školství.
„Zásadní reformy českého vzdělávacího systému jsou nevyhnutelné, protože stále operujeme v podmínkách, které byly nastaveny před více než třemi dekádami. Současný model, který funguje od 90. let, je zastaralý a nedokáže efektivně reagovat na nové výzvy a potřeby společnosti,” vysvětluje Renáta Zajíčková s tím, že právě oblast regionálního školství čelí největším problémům.
Zastaralost tuzemského vzdělávacího systému ilustruje na jeho roztříštěnosti. „V naší zemi působí přes 4 000 škol. Z celkem 2 635 zřizovatelů jich 90 % obstarává pouze jednu školu. Celých 50 % našich škol vzdělává pouhých 10 % dětí. To je světově unikátní, vysoce neefektivní systém,” upřesňuje Renáta Zajíčková. Ve srovnání s úspěšnými zahraničními vzdělávacími systémy české školství tak označuje za decentralizovaný kolos, který ale nepřináší adekvátní kvalitu výuky, přičemž na vině nejsou učitelé, ale roky rozdrobený a přežitý systém.
Například svazkování škol a sdílení administrativních úkolů by přitom vedlo k úsporám až 2,5 miliardy korun ročně. Spojením menších škol do větších celků s minimálně 250 žáky lze dosáhnout úspor až 4 miliardy korun. „Peníze, které ušetříme, musí jít k těm, na kterých školy stojí. A to jsou učitelé, asistenti, ale i nepedagogičtí pracovníci, jako kuchařky či školníci, kteří jsou nepostradatelnou součástí každodenního chodu škol,“ je přesvědčena poslankyně.
Dalším problémem je, že řada škol trpí nedostatečnou podporou, neefektivním řízením a značnými rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. „Pokud chceme, aby naše děti byly připraveny na moderní pracovní trh a na dynamický vývoj technologií, musí dojít ke komplexní reformě, která zlepší kvalitu výuky a spravedlivěji rozdělí vzdělávací příležitosti,” vybízí Renáta Zajíčková koaliční ministry i poslance k větší odvaze je zrealizovat.
„Potřebné reformy už měly dávno probíhat, a to zejména ve spolupráci se školskými odbory a školskou veřejností. Je to v jejich zájmu i v zájmu další generace,” uzavírá Zajíčková.
Reforma regionálního školství přináší tato opatření:
- Prodloužení povinného vzdělávání o dva roky na střední škole se současným zrušením propadání, aby každý žák dosáhl alespoň základní odborné kvalifikace a měl lepší šanci na uplatnění na trhu práce.
- Zkrácení základní školní docházky na 8 let a povinný dvouletý přechod na střední školu, aby všechny děti získaly dostatečnou přípravu pro další studium nebo zaměstnání.
- Reorganizace škol – slučování a svazkování menších škol do větších celků, což zlepší správu a ušetří prostředky, které se mohou investovat do kvality výuky a podpory učitelů.
- Revize inkluze – nastavení jasných pravidel a mantinelů pro inkluzivní vzdělávání tak, aby byla skutečně přínosná. Inkluze bude uchopena způsobem, který podpoří žáky se speciálními potřebami, aniž by to mělo negativní vliv na výuku celé třídy.
- Zavedení individuálních vzdělávacích účtů, které podpoří celoživotní vzdělávání a umožní lidem snadněji se přizpůsobit změnám na trhu práce.
Renáta Zajíčková je poslankyně, předsedkyně podvýboru pro regionální vzdělání, zakladatelka soukromé školy a středoškolská pedagožka, podporovatelka sportu, vzdělání a veřejného života. Ve Sněmovně se zaměřuje na posilování demokratického bloku a postavení obcí, prosazuje reformu a rozvoj českého školství.