Dnes běžně maturují dvacetiletí lidé, přitom v zahraničí mají bakaláře a zakládají startupy. Modularita osmileté ZŠ s navazujícími dvěma roky na střední škole přináší všem žákům prodloužení povinné školní docházky na deset let, zároveň však potřebné zkrácení a zefektivnění celkové vzdělávací dráhy.

Pražský radní Antonín Klecanda, který nad akcí převzal záštitu, k tomu doplnil: 

„Diskuzi zkrácení základní školy vítám – jde o krok správným směrem. Náš model 9+0 brzdí vzdělávací systém, zatěžuje kapacity škol i infrastrukturu. Čím dříve přejdeme na pružnější strukturu, tím lépe pro žáky, učitele i školy.“

Zazněly i velmi konkrétní podněty k organizaci výuky ve 4.–6. třídě, tedy v přechodu mezi prvním a druhým stupněm. Děkan Pedagogické fakulty UK Antonín Jančařík připomněl, že: 

„Nyní musíme rozhodnout, zda v tomto období zachováme model jednoho učitele, nebo výuku rozložíme mezi více vyučujících. Pedagogické fakulty se pak mohou připravit na vzdělávání budoucích učitelů a předejdeme tak nutnosti přechodného období.“

A právě teď je ideální doba k plánování změn – jak dodal: 

„Demografický vývoj a klesající počet žáků nám dává prostor pro hladký přechod na nový systém, který bude výrazně prostupnější a flexibilnější.“

Architektura základního školství 3+3+2: Modulární struktura pro efektivní vzdělávací systém i proces

Cílem rozdělení základní školy na tři úrovně (3+3+2) je vytvořit flexibilnější a efektivnější vzdělávací systém, který lépe reflektuje potřeby žáků a měnící se společenské i ekonomické podmínky. Tento model je inspirován úspěšnými vzdělávacími systémy, které kladou důraz na modularitu, průběžnou evaluaci a možnost individuální adaptace vzdělávací cesty.

Jak bude systém fungovat?

1. První stupeň (1.–3. ročník) – Základní vzdělávací dovednosti, adaptace na školní prostředí, individuální přístup k rozvoji dítěte.
   
   

2. Druhý stupeň (4.–6. ročník) – Rozšíření vědomostí, podpora hlubšího porozumění a rozvoj klíčových kompetencí (kritické myšlení, digitální gramotnost, práce s informacemi).
   
   

3. Třetí stupeň (7.–8. ročník) – Příprava na další vzdělávání, evaluace kompetencí a možnosti profilace žáků.

Klíčové prvky reformy

• Uzlové body s evaluací – Na konci každého cyklu bude probíhat evaluace znalostí a dovedností žáků, která umožní cílenou podporu a nasměrování další vzdělávací dráhy.
  
  

• Transformace víceletých gymnázií – Tento model umožní transformaci víceletých gymnázií na šestiletá studia, což zlepší provázanost základního a středního vzdělávání.

• Podpora adaptace žáků – Reforma se zaměřuje na rozvoj adaptability žáků a jejich schopnosti přizpůsobit se různým vzdělávacím a profesním výzvám.
  
  

• Efektivnější využití školské infrastruktury – Modularita umožní zlepšení prostorového uspořádání škol a jejich efektivnější správu​.

Proč tuto změnu potřebujeme?

• Lepší přizpůsobení vzdělávacích stupňů vývojovým etapám dětí – Současná struktura základní školy je příliš dlouhá a neumožňuje plynulý přechod na střední vzdělávání.
  
  

• Redukce neefektivity ve školském systému – Více než 2 600 obcí spravuje školy samostatně, což vede k vysokým nákladům a roztříštěnosti systému. Nový model umožní efektivnější řízení vzdělávacích kapacit​.
  
  

• Podpora kariérového poradenství a včasného profilování – Reforma umožní lepší přípravu žáků na výběr další vzdělávací nebo profesní dráhy.
  
  

Srovnatelnost vzdělávání napříč regiony – Evaluace na konci každé fáze umožní sledování kvality výuky a zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny žáky.

Kariérové poradenství jako nástroj pro smysluplnou budoucnost

V druhé části kulatého stolu jsme se věnovali také tomu, jak pomoci dětem zorientovat se v jejich budoucnosti. Proč? V některých krajích nedokončí základní školu až 10 % žáků, až 20 % středoškoláků opouští studium předčasně a až 40 % absolventů odborných škol nepracuje ve vystudovaném oboru. 

Senátor Jiří Růžička téma výstižně uvedl:

„V Česku třetina mladých lidí nedokončí střední školu, desetina ani tu základní. Tito lidé jsou často nezaměstnatelní, frustrovaní a jejich nevyužitý potenciál přináší značné náklady pro sociální systém. Modularita reformy 8+2 nabízí cestu, jak tyto problémy řešit – podobnost vidím například se Švýcarskem, kde modulární systém a propracované duální vzdělávání efektivně propojuje vzdělávání s praxí a trhem práce.“

Já osobně považuji právě kariérové poradenství za jednu z klíčových cest, jak pomoci mladým lidem dělat informovaná a smysluplná rozhodnutí. Musíme začít už na základních školách, systematicky a v kontaktu s realitou trhu práce. 

Silvie Pýchová z Partnerství 2030+ shrnula, jak by to mělo vypadat:

„Kvalitní kariérové poradenství poznáte podle jasných znaků – odborně vzdělaní poradci, kteří se nevěnují více rolím zároveň, úzké propojení se světem práce, pravidelné exkurze a stáže pro žáky a aktivní zapojení rodičů. Pokud chceme, aby mladí lidé dělali informovaná rozhodnutí o své budoucnosti, musí se kariérové poradenství stát odpovědností celého pedagogického sboru.

Jak je kariérové poradenství uchopeno v rámci Reformy 8+2?

Klíčové opatření reformy 8+2 v oblasti kariérového poradenství spočívá v jeho profesionalizaci a systematickém začlenění do vzdělávacího procesu už na základní škole – především ve 3. stupni (7.–8. ročník), kdy se žáci rozhodují o své další vzdělávací nebo profesní cestě.

Model 3+3+2 vytváří pro kariérové poradenství přirozený rámec:

• Ve 3. stupni se otevírá prostor pro intenzivnější práci s žáky na poznávání jejich silných stránek, zájmů i možností uplatnění.

• Uzlové body evaluace na konci jednotlivých stupňů umožní lépe nasměrovat další vzdělávací dráhu.

• Propojení s trhem práce je díky modularitě a flexibilnímu systému snazší, což usnadňuje spolupráci škol s firmami i poradenskými centry.

Reforma tak pomáhá zajistit, že každý žák bude mít realistickou představu o své budoucnosti a dostane podporu při rozhodování.

Opět jsme společně udělali další důležitý krok při finalizaci návrhu Reformy školství 8+2. Jsem ráda, že se nám daří spojovat odborníky napříč sektory, protože modernizace školství se postupně stává celospolečenským tématem.

Závěry z kulatého stolu a zpětnou vazbu od vás – ředitelů, učitelů i odborníků – zapracováváme do finální podoby návrhu, který představíme veřejnosti v květnu. Děkuji, že jste u toho!