Nezvládnutá inkluze ve školách má vážné dopady nejen na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také na kvalitu výuky celého kolektivu. Učitelé jsou přetížení, narůstá jejich vyhoření a klesá motivace. Podle studie UJEP (2024) 65 % pedagogů nevěří v přínos inkluze a třetina ji dokonce hodnotí vyloženě negativně. Také 80 % rodičů podle průzkumu CVVM (2023) nesouhlasí se současným nastavením inkluze.
ŘÍZENÍ ŠKOLY: Desítky škol, tisíce kilometrů. Když navštěvuji školy po celé zemi, nejde o žádné škrobené delegace nebo oficiální ceremonie. Kromě poslankyně jsem stále ředitelka školy a učitelka, a proto mě zajímá jediné – co se školám daří, co je trápí, jak naše vzdělávání reálně podpořit. Naslouchám ředitelům, pedagogům, nepedagogům, dětem ve třídách i jejich rodičům, starostům obcí. Všem, na kterých naše školy stojí.
(MF DNES) Po týdnech jednání o tzv. zákoně „lex Ukrajina 7“ se Senát neshodl na zrušení žádné z úprav – a novela míří v původním znění k podpisu prezidentovi. Senátoři neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Mnozí označují tento návrh za diskriminační, tak to ale není.
Školský výbor dnes projednává sérii klíčových pozměňovacích návrhů, které mají ambici výrazně zefektivnit české školství. Na jejich přípravě se podílí pražská poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) spolu s kolegy napříč politickým spektrem.
Praha, 18. prosince 2024 – Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrh poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) k zákonu Lex Ukrajina, který přináší důležité změny pro zvládání integrace ukrajinských dětí do českých škol. Návrh zavádí možnost zvláštních zápisů pro cizince do základních škol, což umožní rovnoměrnější rozložení žáků mezi jednotlivé školy a pomůže zmírnit tlak na školy v přetížených lokalitách.
Milí přátelé, české školství stojí na křižovatce. Věřím, že právě teď máme příležitost uskutečnit klíčovou změnu, která naše vzdělávání posune vpřed a připraví ho na výzvy bouřlivé doby inovací. Již více než rok společně s expertní pracovní skupinou intenzivně pracujeme na návrhu reformy regionálního školství.
Dnešním dnem jsme ve Sněmovně schválili důležitou změnu, která zásadně zlepší systém uznávání zahraničního vzdělání v České republice. Pozměňovací návrh, který jsem k novele zákona o vysokých školách předložila, přináší transparentní a spravedlivější pravidla pro nostrifikace – proces, ve kterém se posuzuje zahraniční vzdělání a jeho rovnocennost s českým systémem.
Moje zkušenost ve funkci starostky a zřizovatelky škol v Praze 5 mi ukázala, jak zastaralé předpisy komplikují správu a rozvoj škol. Spolu se svým týmem jsme investovali do škol více než 400 milionů korun, ale přesto jsme naráželi na bariéry v podobě byrokratických omezení a přeregulovaných hygienických požadavků. Rozhodla jsem se proto, že je nutné školám uvolnit ruce, aby mohly vytvořit moderní a efektivní prostředí, které bude skutečně přínosem pro vzdělávání dětí.
Uspořádat seminář na téma „Školy budoucnosti: Modularita, adaptabilita, multifunkčnost“ v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) byl nápad, který jsem měla v hlavě už dlouho. Chtěla jsem, aby zřizovatelé, ředitelé, architekti a další lidé, kteří se podílejí na budování školské infrastruktury, měli příležitost podívat se, jak konkrétně jim nová hygienická vyhláška usnadní práci. A hlavně – aby se společně zamysleli, jakým směrem chceme české školství v budoucnu vést.
V roce 2025 poputuje do českého školství téměř 291 miliard korun, což je o 22 miliard více než v roce předchozím. Nejvyšší částka, necelých 217 miliard korun, směřuje do regionálního školství, což zajistí navýšení průměrných platů učitelů o 7 %. „Toto navýšení prostředků do školství je jistě vítané, ale pouze peníze problémy ve školství nevyřeší,“ říká poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení Renáta Zajíčková, která se chystá v polovině listopadu představit návrh reformy regionálního školství.
Na začátku června se v Jihlavě konala dvoudenní konference Fórum rodinné politiky, již posedmé pořádaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Letošní ročník se zaměřil nově také na synergii rodinné a vzdělávací politiky. Velmi si vážím otevřenosti ministerstva a především toho, že jsem jako předsedkyně podvýboru pro regionální školství měla možnost garantovat programový blok "Rodina a vzdělání – Společně k silnější společnosti".
Maření výuky je aktuálním a závažným problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání a pracovní prostředí učitelů. V dnešní společnosti je stále více patrné, jak se mění role rodiny a školy ve výchově dětí. Jsme svědky určité krize rodičovství, kdy jsou oslabovány vazby mezi členy rodiny, a vazby mezi rodinou a školou. Mnoho rodičů dnes nemá dostatek času nebo možností věnovat se výchově svých dětí tak, jak by si přáli.
Strana 1 z 8