Milí přátelé, české školství stojí na křižovatce. Věřím, že právě teď máme příležitost uskutečnit klíčovou změnu, která naše vzdělávání posune vpřed a připraví ho na výzvy 21. století. Již více než rok intenzivně pracujeme na návrhu reformy regionálního školství – a dne 9. prosince 2024 vás srdečně zvu na její představení na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Dnešním dnem jsme ve Sněmovně schválili důležitou změnu, která zásadně zlepší systém uznávání zahraničního vzdělání v České republice. Pozměňovací návrh, který jsem k novele zákona o vysokých školách předložila, přináší transparentní a spravedlivější pravidla pro nostrifikace – proces, ve kterém se posuzuje zahraniční vzdělání a jeho rovnocennost s českým systémem.
Moje zkušenost ve funkci starostky a zřizovatelky škol v Praze 5 mi ukázala, jak zastaralé předpisy komplikují správu a rozvoj škol. Spolu se svým týmem jsme investovali do škol více než 400 milionů korun, ale přesto jsme naráželi na bariéry v podobě byrokratických omezení a přeregulovaných hygienických požadavků. Rozhodla jsem se proto, že je nutné školám uvolnit ruce, aby mohly vytvořit moderní a efektivní prostředí, které bude skutečně přínosem pro vzdělávání dětí.
Uspořádat seminář na téma „Školy budoucnosti: Modularita, adaptabilita, multifunkčnost“ v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) byl nápad, který jsem měla v hlavě už dlouho. Chtěla jsem, aby zřizovatelé, ředitelé, architekti a další lidé, kteří se podílejí na budování školské infrastruktury, měli příležitost podívat se, jak konkrétně jim nová hygienická vyhláška usnadní práci. A hlavně – aby se společně zamysleli, jakým směrem chceme české školství v budoucnu vést.
V roce 2025 poputuje do českého školství téměř 291 miliard korun, což je o 22 miliard více než v roce předchozím. Nejvyšší částka, necelých 217 miliard korun, směřuje do regionálního školství, což zajistí navýšení průměrných platů učitelů o 7 %. „Toto navýšení prostředků do školství je jistě vítané, ale pouze peníze problémy ve školství nevyřeší,“ říká poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení Renáta Zajíčková, která se chystá v polovině listopadu představit návrh reformy regionálního školství.
Na začátku června se v Jihlavě konala dvoudenní konference Fórum rodinné politiky, již posedmé pořádaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Letošní ročník se zaměřil nově také na synergii rodinné a vzdělávací politiky. Velmi si vážím otevřenosti ministerstva a především toho, že jsem jako předsedkyně podvýboru pro regionální školství měla možnost garantovat programový blok "Rodina a vzdělání – Společně k silnější společnosti".
Maření výuky je aktuálním a závažným problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání a pracovní prostředí učitelů. V dnešní společnosti je stále více patrné, jak se mění role rodiny a školy ve výchově dětí. Jsme svědky určité krize rodičovství, kdy jsou oslabovány vazby mezi členy rodiny, a vazby mezi rodinou a školou. Mnoho rodičů dnes nemá dostatek času nebo možností věnovat se výchově svých dětí tak, jak by si přáli.
Hlasem učitelů by měli mluvit ti, kteří učí a ví, co se ve školách skutečně děje. Dne 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství.
Stále častěji se mluví o soumraku našeho vzdělávacího systému. To, že školský terén nevnímá svoji budoucnost příliš optimisticky, ilustrovala nedávná stávka. Učitelé se do těch předcházejících dvakrát nehrnuli. Tentokrát se k ní přihlásilo na 74 % škol všech stupňů. Co s tím? „Školství nutně potřebuje rekonstrukci,“ říká už dlouho RENÁTA ZAJÍČKOVÁ, poslankyně za ODS. „Bez ní se ze současných problémů nedostaneme.“
Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát. Je to zřetelný odraz hlubokého společenského závazku vůči budoucím generacím, který jsme mohli vidět a cítit doslova na každém kroku naší cesty. Každý jeden den nám naskytl bezprostřední pohled na vzdělávací systémy zemí, které mají vzdělávání zakořeněno jako hlavní celospolečenskou hodnotu.
Rozvíjet naši současnou školskou infrastrukturu, povětšinou mnoho desetiletí staré budovy, je dnes možné převážně s povolením výjimky z požadavků různých předpisů. Jen hygieny v krajích žádostí o výjimky řeší stovky ročně. V souhrnu jde o tisíce hodin administrativně složitého připravování žádostí ze strany ředitelů a zřizovatelů, tisíce hodin jejich vyřizování ze strany úředníků, měsíce průtahů i složitější stavební projekty. V konečném důsledku naše vzdělávání zbytečně přichází o stovky milionů korun.
Čeští učitelé by se v reakci na stále častější fyzické útoky mohli podobně jako jejich slovenští kolegové dočkat statusu chráněné osoby, řekla v rozhovoru pro iDNES.cz poslankyně a členka výboru pro vzdělávání Renáta Zajíčková. „K útokům na učitele dochází a myslím si, že by měli mít větší jistotu v tom, že je stát uchrání,“ říká.
Strana 1 z 7