Prázdniny neskutečně letí, dny se zkracují a návrat do škol se pomalu ale jistě blíží. Naskočit do výuky s chutí ale nebude jen tak. Covidový školní rok všechny vyčerpal. Zavírání, otevírání, rotace, otravné testování nespolehlivými testy, časté změny a především neustálá nejistota. K tomu ze dne na den notebook místo tabule, žádný kontakt s přáteli a domácí ponorka. Zkrátka stres. Bude to tentokrát lepší?

Vláda populistů během pandemie místo odborníků naslouchala marketérům - naše školy tak zůstaly nesmyslně zavřené nejdéle z celé Evropy. Duševní zdraví dětí jsme krátkozrace vyměnili za fungující průmysl. A dle očekávání odborníků to děti dopadlo opravdu intenzivně. Duševní zdraví čím dál většího počtu dětí je v alarmujícím stavu. Můžeme to vidět na letních táborech, kde mezi dětmi nezvykle narůstá agresivita nebo naopak apatie. Meziročně vyhořelo nebo mělo těsně před vyhořením daleko více pedagogů, než kdy dřív.

Ministr Plaga sice veřejně bojoval za to, aby školy měly pro své fungování jasné podmínky, dokonce se nebál jít do sporu s premiérem, bohužel, nikdy nic nevybojoval. Marketing má u této vlády zkrátka vždy přednost před logikou. Zmatky a stres nás tak ruku v ruce provázely celý školní rok, zatímco v zahraničí děti školy navštěvovaly. Data nám dnes navíc ukazují, že školy ani zdaleka nebyly tím semeništěm nákazy.

Plaga rád opakuje, že to takto nechtěl. Že vše myslel dobře, že za zmatky může vláda a že zvládli alespoň napumpovat miliardu do školské techniky. Už ale neříká, že školství na to mělo v rámci realizace strategie digitálního vzdělávání 8 let. Nezvládlo se realizovat absolutně nic a o strategii se v odborných kruzích dodnes mluví jako o naprostém fiasku.

Ne nadarmo se říká, že kdo je připraven. není překvapen. Krize způsobila, že stát ve spolupráci se zřizovateli školy dovybavil, každá škola se ale s novým způsobem výuky musela poprat ze dne na den a bez další pomoci. Někde to zvládli ukázkově, jinde, zejména v sociálně slabých regionech, jsou stále pozadu. Všichni zažívali zbytečný stres a výuka trpěla. V úrovni a dostupnosti vzdělávání nyní máme rozdíly větší, než kdy dřív.

Plaga bojuje dál. Po ministerstvu zdravotnictví chtěl návrh opatření proti covidu do konce června, aby se ve školách na září připravili. Nejede přes to vlak, několikrát uvedl. Pokyny dostal až na konci července. Než je školám předá, opět je zdravotnictví “upřesní”, tedy změní. Říkám si proto, zda se vláda z chyb přeci jen poučila? A bohužel, stejně tak rychle, jak se blíží nový školní rok, blíží se i volby. Nelze proto vůbec očekávat, že vláda alespoň tentokrát vyslechne odborníky. Pokud se objeví problém, můžeme téměř s jistotou očekávat, že se všechna rozhodnutí opět budou točit okolo marketingu stíhaného premiéra.

Může tam, kde selhává stát, pomoci obec jako zřizovatel? Myslím, že naším úkolem je zajistit, aby ve školách zavládlo dobré klima. Takzvaný well-being ve vzdělávání dnes již není nadstavba, ale přímo nutnost. Jak jinak totiž bojovat s narůstající duševní nepohodou u dětí a hrozbou vyhoření u učitelů?

Praha 5 se proto snaží v první řadě podpořit ředitele škol. Jsou to právě oni, kdo musí mít dobré podmínky a klid na profesionální manažerskou práci. Zaslouží si adekvátní ohodnocení i uvolnit ruce od zbytečné byrokratické zátěže. Proto jsme navýšili jejich odměny a školám navíc hradíme půl úvazku na nepedagogické pracovníky, kteří pomáhají zajišťovat bezproblémový chod škol.

V první polovině září pořádáme s řediteli našich škol víkendový teambuilding. Hlavním tématem společných diskuzí bude well being, tedy budování pozitivní nálady v našich školách. Chceme prohloubit vztahy, předat si zkušenosti, zjistit, jak si mohou školy vzájemně pomáhat a hlavně, co dalšího pro školy může udělat městská část. Myslet přitom všem budeme hlavně na děti.

Nezbývá tedy než doufat, že nemocnost s koncem prázdnin skokově nenaroste. O dalším osudu našeho zanedbaného školství pak rozhodnou až říjnové volby.