Léta to pro občanské demokraty byla těžko myslitelná věc. Když vedení Prahy koncem roku 2013 přišlo s myšlenkou, že by městské části mohly na svém území zřizovat takzvaná aplikační centra pro narkomany, lidově označovaná „šlehárny“, vystupovali komunální politici ODS ostře proti. Teď mají v jedné z největších městských částí – Praze 5 – starostku, která nepopulární téma naopak chce otevřít.
„Dokážu si představit, že by to mohlo být volební téma pro pražskou ODS,“ říká starostka Renáta Zajíčková, kterou k tomu přiměla situace kousek od její radnice, na pražském Andělu, kde si místní stěžují na množství narkomanů pohybujících se v parcích a kolem stanice metra. „Je to lepší než nechávat drogově závislé aplikovat si heroin na ulici před očima dětí,“ dodává.
Nemusí přitom zůstat jen u hlavního města. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS tvrdí, že se změnami počítá i celostátní akční plán, který hodlá předložit už letos v létě.
„‚Šlehárny‘ jsou potřeba hlavně tam, kde je heroinový problém, což v Česku není tak významné. Ale jsou lokality, jako Praha 5 nebo Brno-sever, kde by to pomohlo. S tím, že bychom tyto místnosti mohli nějak adaptovat i na místní problémy s pervitinovou scénou,“ říká Vobořil. A odmítá protiargument, že zřizováním „šleháren“ jdou města drogově závislým vstříc.
„Aplikační místnosti primárně nevznikaly jako pomoc uživatelům, ale danému městu nebo obci,“ tvrdí a dává příklady z německého Frankfurtu či švýcarského Curychu. „Ve Frankfurtu tamní radnice říkala: co máme dělat s tím, že tady sanitka dvakrát denně vjíždí na hlavní ulici, kde lidé kolabují, protože se předávkují? Obtěžuje to místní, obchodníci krachují, protože tam nikdo nechce nakupovat. Tímto se jim podařilo z toho udělat normální ulici,“ popisuje.
V Curychu nebo některých nizozemských městech zase podle něj dobře zafungovalo zřízení místností, v nichž uživatelé mohou dostat farmaceuticky vyrobený heroin, takzvaný diamorfin. „Významně to snížilo drobnou kriminalitu. Část uživatelů začala třeba i po 20 letech na ulici znovu chodit do práce. Taková kombinace substitučních a aplikačních místností by mi dávala smysl také u nás,“ dodává Vobořil s tím, že k jejich otevírání je ale vedle zmíněného akčního plánu potřeba i změna zákonů. Také proto jde o citlivé téma, na němž zatím není shoda ani v ODS.
„Je to velmi složitá otázka, která se musí pořádně připravit. Musíme se podívat, jak to funguje jinde. Byl bych velmi opatrný říkat teď něco zásadního,“ vysvětluje Bohuslav Svoboda (ODS), poslanec a lídr pražské kandidátky Spolu . Častým protiargumentem ke zřizování „šleháren“ je, že v jejich okolí se drogově závislí budou zdržovat stejně a lze tam rovněž předpokládat zvýšený výskyt dealerů. „Ale že se tím budeme muset zabývat, to je pravda,“ přiznává Svoboda.
„Jsme konzervativní strana, možná to pro někoho je moc odvážné a progresivistické. Ale jestliže to má pomoci zlepšit veřejný prostor, tak bych se toho nebála,“ nabádá starostka Zajíčková.
Podle pražské radní Mileny Johnové z uskupení Praha sobě přitom metropole měla zřizování „šleháren“ i v právě projednávaném odborném materiálu nazvaném Optimální síť, ale na žádost některých městských částí tento bod vyškrtla.
Situaci v Praze by v následujících dvou letech mohlo pomoci aspoň zřízení šesti nových kontaktních center. Podle doporučení odborníků má připadat jedno na 100 tisíc obyvatel, Praha se svým 1,3 milionu obyvatel má přitom v současnosti jen tři. Dvě z nich se navíc nachází právě na území Prahy 5, i proto tam problémy s větším výskytem drogově závislých eskalují.
Zdroj: Hospodářské noviny ~ Strana 2 ~ Ondřej Leinert ~ 08.06.2022