Duševní zdraví dětí jsme krátkozrace vyměnili za fungující průmysl

Za pár dní uplyne rok od vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým došlo k uzavření základních, středních i vysokých škol. Málokdo si tehdy dovedl představit, že naše školy budou zavřené ještě dnes - nejdéle z celé Evropy. Přitom vyhlídky na jejich otevření jsou velmi pochmurné.

Mezitím co u nás v první polovině února probíhal hysterický politický boj za rozvolňování opatření (na kterém bohužel nese vinu i opozice), absolutně nezvládnuté řízení státu a logistiky potřebné k efektivnímu očkování u nás dalo propuknout intenzivní třetí vlně pandemie. Přesně po roce nás tak téměř jistě čeká druhý tvrdý lockdown. Škody, které pandemie napáchá na dětech a jejich rodinách, budou nedozírné.

Vláda nemůže lépe demonstrovat, jak málo jí záleží na budoucnosti dalších generací a jak apatická je k problémům, které se u nás v souvislosti s decimováním vzdělávání dětí objevují. Psychologické, společenské a v konečném důsledku opět ekonomické. Řítíme se do spirály, ze které bude velice obtížné se vymanit.

Nepřehlédnutelným důkazem je absolutní neschopnost navázat nebo dokonce projevit zájem o spolupráci s českým firemním prostředím, která je pro zvládnutí pandemie v Česku naprosto klíčová. IT firmy, kterými se pyšníme po celém světě, výrobci kvalitních zdravotnických materiálů a ochranných pomůcek, včetně neinvazivních a efektivních testů, nebo dopravci a operátoři logistiky - ti všichni mohou k řešení současné kritické situace výrazně přispět.

U vlády však na prvním místě, i přes závažnost situace, zůstává prospěch několika vyvolených. Odhlédneme li od politikaření a zaměříme li se na školství samotné, ani po roce MŠMT nenabízí pro fungování škol udržitelný systém. Ředitelům ani učitelům se nedostává podpory, informace jsou zmatené, nepřichází včas. Ani pár dní před nereálně slibovaným znovuotevřením škol nemáme očkované učitele, nemáme testy, nemáme systém testování. Jak je to možné?

Za vše může jen a pouze premiér - jeho absolutně nezvládnuté řízení absolutně všeho. Proto jsme v neustálém skluzu oproti okolním zemím. Mezitím, co v celé Evropě jednotlivé státy dávno reagují na třetí vlnu pandemie, ztíženou v důsledku objevení nových mutací viru, my jsme opět zaskočeni.

Z toho, jak se daří s pandemií bojovat v zahraničí, je ale zcela jasné, co musíme okamžitě zajistit:

1. Testování žáků nejméně jedenkrát týdně. Je zásadní zajistit dostatek testovacích sad a stanovit podmínky jednoznačné pro jejich použití, včetně postupu v případech, kdy zákonní zástupci testování odmítnou.

2. Stanovení postupu pro pozitivní případy. Pravidla by měla být plošná a jednotná. Není vhodné pokračovat v dosavadní praxi rozhodování jednotlivých krajských hygienických stanic, která byla v jednotlivých krajích nejednotná.

3. Očkování učitelů. Bez nich nebude možné realizovat výuku! Přednostně by měli být očkováni zaměstnanci mateřských a speciálních škol, protože tyto školy uzavřené nejsou a nevztahuje se na ně povinnost nosit roušky. Dále by měli být očkováni zaměstnanci ve školách s prvními a druhými třídami a v případě otevření posledních ročníků ZŠ a SŠ i tito zaměstnanci.

Základem úspěchu boje s pandemií zůstává testování a očkování, které zatím neuvěřitelně vázne. V tak důležité oblasti, jako je zajištění bezpečného testování našich dětí, figurují ve veřejných zakázkách schránkové firmy bez nejasného původu, které k nám pouze přeprodají čínské výrobky pochybné kvality. Jsme svědky nebetyčné drzosti, diletantství a neuvěřitelného selhání celé vlády, které bude s odstupem času zcela jistě vnímáno daleko závažněji. Jak toto selhání vlády dopadá na naše děti?

Odborné, profesní i rodičovské organizace bijí na poplach. Duševní zdraví dětí je totiž prokazatelně v alarmujícím stavu. U dětí s psychickými potížemi se prohlubují deprese a úzkosti, roste riziko sebepoškozování a sebevražd, především u náctiletých. Pro řadu z nich přestává být ambulantní podoba terapie dostačující, potřebují psychiatrickou péči. Děti situaci doma už nezvládají a nevědí, co mají dělat. U zdravých dětí je výrazná ztráta motivace a nedostatek radosti. Dětem chybí sociální kontakty, zdravé konflikty, pociťují prázdnotu a nudu. Zpomaluje se jejich osobnostní rozvoj.

Toto vše mi potvrzují ředitelé našich základních škol, se kterými se individuálně setkáváme. Distanční výuce se všichni přizpůsobili. I přes počáteční hledání a nejistoty je on-line výuka stabilizovaná. Školy mají dostatečné technické vybavení, ve školách existuje jednotné vzdělávací prostředí - tedy že daná škola využívá jednotnou digitální platformu pro výuku i komunikaci s dětmi a rodiči. Potěšující je, že se u nás téměř nevyskytují děti, které by byly z digitální výuky z důvodu domácího zázemí vyloučeny. Co všechny ale nejvíce trápí je absence osobních kontaktů s žáky. To zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu a úroveň výuky a s tím se těžko vyrovnávají. Velkou zátěží pro učitele jsou vysoké nároky na přípravu hodin a pak následné hodnocení žáků. Učitelé jsou jako jejich žáci unavení a demotivovaní, chybí jim sborovny a třídy.

Ředitelé škol otevření škol vnímají jako celospolečenskou prioritu. Je více než nutné okamžitě stanovit jasná pravidla a přijmout konkrétní opatření, která by návrat dětí co nejdříve umožnila. Návrat do školních lavic přeji všem dětem i učitelům. Velkou a zaslouženou úlevu pak samozřejmě pocítí i rodiče.

Jak jsou na tom další evropské státy?

Španělsko
16. 2.: potvrzených případů na milion obyvatel: 215,10 (Zdroj: Our World in Data)

Ve Španělsku je tlak z odborů (COOC – Confederación Sindical de Comisiones Obreras - a UGD – Unión General de Trabajadores) na pozdní návrat do škol po zimních prázdninách, ministryně školství Isabel Celaá je proti. Podle bývalého předsedy Španělské epidemiologické společnosti Pere Godoye se školy nemusejí zavírat plošně i tamní ministerstvo školství informuje, že jsou mezi jednotlivými španělskými regiony (comunidades autónomas) velké rozdíly. „Školy mají důležitou sociální funkci a je neakceptovatelné, abychom je zavřeli dříve než třeba bary,“ vyjádřil se.

Zdroj: https://www.eldiario.es/sociedad/crece-presion-escuelas-brotes-covid-19-triplicados_1_7178567.html

Německo
16. 2.: potvrzených případů na milion obyvatel: 70, 30

Dne 10. února proběhlo jednání mezi kancléřkou Merkelovou a představiteli jednotlivých německých států. Angela Merkelová byla za to, aby byly školy zavřeny až do března, nicméně státy si nakonec vyjednali různé podmínky. Mnoho států otevře 22. února, Hamburg později a Sasko otevřelo již dříve. Nejdříve se školy otevírají pro první a poslední ročníky. Německo také uspíší Abitur (kvalifikace udělována na konci středního vzdělávání).

Zdroje:

Polsko
16. 2.: potvrzených případů na milion obyvatel: 136,76

V Polsku se školy úplně zavřely v listopadu a pro třídy 1. – 3. opět otevřely 18. ledna. Zbývající ročníky základních škol se učí online. Dne 11. ledna začalo celonárodní testování učitelů. Podle serveru Seznam Zprávy některé školy nařízení vlády nerespektují a učí i jiné ročníky. Panuje celospolečenská podpora znovuotevírání.

Zdroje:

Francie
16. 2.: potvrzených případů na milion obyvatel: 300,21

Francie na podzim nechala školy otevřené po zkušenosti z jara, kdy děti z chudších poměrů zcela absentovaly. Školy jsou otevřeny dosud. Online výuka byla pouze na SŠ a i tam v kombinované formě. Školy stále otevřené jsou, povinné jsou roušky, stabilní skupiny bez míchání a systematické testování na školách.

Pokud jsou ve třídě pozitivně testování tři žáci, zavírá se. Pokud však pouze jeden, jde sám do karantény a ostatní pokračují. Podmínky se mění v závislosti na britské mutaci. Musí se větrat minimálně 10 minut každé 3 hodiny.

Ministr školství Jean-Michel Blanquer: „V tuto chvíli plošné uzavření škol nepřichází v úvahu.“ Po zimních prázdninách chce Francie začít testovat ve školách ze vzorků slin.

Zdroje: