Praha 5 měla dlouhé roky nejen velké potíže s korupcí, ale i nekonzistentní prací starostů, kteří často končili ve funkci předčasně. Podařilo se vám situaci zklidnit a dostat pod kontrolu?

Máte pravdu, pětka tím byla nechvalně známá. Už v den nástupu do funkce jsem začala spolupracovat s policií a korupci z radnice vymetat. Piráti to před námi z nějakého důvodu neviděli. Nicméně rychle se rozjelo vyšetřování tajemníka a jeho spolupracovníků, stejně tak audity, nastavení kontrolních mechanismů, zastropování odměn, nahrazení problémových lidí novými, schopnými, poctivými. Trvalo to přes rok, ale klientelismus se nám podařilo postupně vytlačit. Zanedbaný úřad jsme v podstatě restartovali, stabilizovali, otevřeli lidem.

Aktuálně se na Praze 5 potýkáte s pouličním prodejem a užíváním drog. Tomuto tématu se ostatně v poslední době často věnujete. V čem podle vás tkví největší problém?

Stejně jako další metropole má problémy s pouličním prodejem a užíváním drog celá Praha. U nás na pětce jsou ale dvě ze tří kontaktních center, proto tím náš veřejný prostor trpí nejvíce. V posledním roce se to pro mě stalo neúnosné. Vyjednala jsem proto spolupráci s ředitelem pražské policie brig. gen. Lerchem, který nám sem převelel speciální protidrogový tým. Z našich ulic postupně mizí dealeři drog. To je vítaná pomoc. Jak ale často upozorňuji, problém se netýká pouze prodeje drog, represe pomůže jen dočasně.

Jaká další opatření tedy navrhujete?

Situaci musí řešit především magistrát, který má bezpečnost, protidrogovou politiku i systém sociálních služeb plně ve svých rukou. Jenže je to stejné jako se vším, co mají na starosti. Věnují se cyklopruhům a přitom kolabuje doprava, po úklidu to vypadá stejně jako před ním, klesá bezpečnost. Na to, že systém péče o pouliční uživatele drog a osoby bez domova selhává, se snaží upozornit nedávná společná deklarace městských částí Prahy 5, 1 a 2. Podle nás vedení hlavního města situaci podcenilo. Ale k tomu řešení. Není to jen o tlaku a kritice. Nabízíme magistrátu pomoc. Abychom ale mohli do systému vstoupit a účelně vkládat prostředky, požadujeme restart pražské protidrogové a související sociální politiky - a především rozšíření služeb do ostatních částí Prahy. Ten problém nemůže být koncentrovaný jen u nás, služby je nutné poskytovat v terénu, adresně, včetně účinné prevence.

Říkáte, že magistrát problém ohledně drog podcenil. Jste s vedením Prahy v kontaktu?

Komunikujeme spolu, ale měsíce letí a nic. Například síťování a redistribuci pracovníků terénních služeb požaduji po magistrátu od ledna. Je pravda, že paní Johnová nám po osmi měsících předložila návrh - jednu tabulku v excelu. Kdy se podle této tabulky začne něco dít, nevíme. Popravdě, asi jsem ráda i za to. Ale běžte se podívat na Plzeňskou. Je možné, že si tam někdo bude nitrožilně aplikovat drogu nebo močit pod vlivem, řvát okolo sebe. Myslíte, že místní obyvatele nějaká tabulka uklidní? Jsem ráda, že naléhavost situace vnímají alespoň policisté, kteří se na tyto lokality zaměřili.

ODS má v Praze časté spory s Piráty, které ve vedení města zastupuje primátor Zdeněk Hřib. Jak s nimi vycházíte vy?

Víte, ona je ta kritika oprávněná. Jak jsem už řekla, magistrát svou klíčovou úlohu často nenaplňuje. Proto občas proběhne nějaká mediální přestřelka. To ale není jen o Pirátech, právě tu dopravu nebo sociální oblast nezvládá Praha Sobě. Lidi ale nezajímají spory politiků, potřebují prostě funkční město. Proto razím cestu obyčejné lidskosti a spolupráce. Pokud někdo chce hledat řešení, domluvíme se. Zrovna s Piráty spolupracuji běžně a ráda, třeba s předsedou našeho kontrolního výboru máme vztah přátelský a velmi korektní.

A jak jste na tom s primátorem Hřibem?

Já pana Hřiba vlastně neznám a mezi starosty rozhodně nejsem sama. Hraje si svou hru, městské části ignoruje. Přitom magistrát by měl být pro Prahu lídr, koordinátor, silný partner. Realita je ovšem jiná. Neogranizují se například žádná setkání starostů, vázne komunikace směrem k radnicím. Vše se prosazuje na sílu, městským částem navzdory. Těžko takto budovat nějaké vztahy.

Dovedete si na základě zkušeností z Prahy představit případnou spolupráci koalice SPOLU s Piráty a Starosty ve vládě?

Zkušenosti z Prahy bych vynechala, celostátní politika je něco jiného než ta lokální. Jestli chceme porazit populisty a zatrhnout oligarchizaci státu, demokratické koalice spolupracovat prostě musí. To je zásadní. Vize spolupráce byla základem pro formování obou koalic a touto cestou musíme jít logicky dál.

Přestože máte za sebou úspěšné období ve funkci starostky Prahy 5, rozhodla jste se kandidovat do Sněmovny. Co vás k tomu vedlo?

Právě ta oligarchizace státu. Česko s Babišem promarnilo čas prosperity. Chybí nám vize a hlavně mnoho důležitých reforem. Lidé jsou rozděleni. To musíme změnit, nebo se z toho už nevyhrabeme. Navíc mám obavy o naši svobodu. To, že Babiš vidí vzor v Orbánovi, to je, myslím, dostatečné varování. Jako celoživotní pedagog se vztahem k mladým lidem a jejich budoucnosti to vnímám velmi silně. A nechci to jen sledovat. Ve Sněmovně chci posílit demokratický blok a nastartovat reformu českého školství, protože naše budoucnost je ve školách. Jako starostka se pak chci postavit za obce. Ty astronomické dluhy, co vláda nasekala, se nesmí dotknout měst. Šetřit se musí na přebujelých ministerstvech.

Nebojíte se, že pokud se do Sněmovny dostanete, nebudete stíhat práci na radnici?

Stát se to může. Pak bych zvážila, co v tu chvíli bude mít větší smysl. Ve Sněmovně je řada starostů, kteří cestují z celé republiky, přitom tam odvádějí skvělou práci. Já mám velkou výhodu v tom, že z radnice do Sněmovny to mám pár minut tramvají. Zatím tam ale nejsem, uvidíme.

Co na vaši kandidaturu říkal manžel, který je také v ODS? Nesnažil se vám ji vymluvit?

Byl samozřejmě rád. Navzájem se podporujeme a těšíme se z úspěchů toho druhého.

Vaším zaměřením je školství, které je potřeba reformovat, což jste sama zmínila. Co podle vás tento resort v současnosti trápí nejvíc?

Jednoznačně obrovské rozdíly v úrovni vzdělávání v jednotlivých krajích. Data nám jasně ukazují, že máme vysokou míru závislosti výsledků žáka na jeho rodinném zázemí. Tím ale ztrácíme talenty a vytváříme bludný kruh sociálně vyloučených lokalit. A to jsou ekonomické ztráty, protože z nepodpořených dětí vyrůstají problémoví dospělí, které je těžké zaměstnat. To můžeme změnit, pouze pokud budeme mít v regionech dostatek kvalitních a dobře motivovaných učitelů. Platy učitelů sice v poslední době narostly, ale zatím to pro mladé stále ještě není dostatečně atraktivní povolání.

Jste pro zavedení například mediální výuky nebo předmětů věnujících se finanční gramotnosti? Obojí je totiž v Česku zanedbané.

Zavést další předmět není potřeba. Mediální, finanční a další gramotnosti jdou ruku v ruce s kritickým myšlením, měly by se prolínat celou výukou od začátku školní docházky. K tomu je třeba neustále vzdělávat pedagogy, nabídnout dostatek kvalitních materiálů, které zatím chybí. Úzce to souvisí s přípravou budoucích učitelů, pozornost se tomu věnuje zatím jen okrajově. Chybí nám jasná koncepce. Právě příprava nových učitelů je podle mnohých odborníků zastaralá.

Souhlasíte tedy s tím, že pokud chceme reformovat školství, je potřeba začít u kořenů, tedy u pedagogů?

Příprava budoucích učitelů je přesně to, čím naše školství neuvěřitelně trpí. Nechci být ta, kdo kope do pedagogických fakult, ale naprostá většina absolventů není na to, co je čeká, připravena. Praxe na školách je krátká, formální, nikdo se jim pořádně nevěnuje. Potom jsou prostě hozeni po hlavě do vody a po pár měsících jsou rozčarováni a překvapeni z toho, co ve škole všechno musí řešit. To často vede k tomu, že je ta práce brzy otráví a odchází do jiných oborů. Ale nejsou to jen fakulty. Hlavně musíme významně podpořit ředitele škol. Mají neuvěřitelně naloženo, řeší milion věcí. Přitom by se měli v první řadě věnovat svým učitelům, kvalitě výuky, pedagogické práci. Musí být více lídři, méně úředníci.

Když už mluvíte o lídrech, jak hodnotíte práci ministra Plagy?

Podívejte, já jednoduše nechápu nikoho, kdo dobrovolně setrval v této strašné vládě. Na druhou stranu, Plaga školství opravdu rozumí. Umí naslouchat a ministerstvo se snažil otevřít. Občas se i vzepřel nesmyslům nejrůznějších lobby, třeba povinné dílny nebo maturita všem. Ale realitou je, že neměl ve vládě pevnou pozici a nebyl průbojný, takže to přes Babiše nebo Schillerovou často neprošlo. Teď to bohužel vypadá, že to byl boj jen naoko.

Zdroj: Extra.cz