Před dvaceti lety, když jsem se rozhodla založit gymnázium, do českých škol si teprve hledal cestu internet. Školy po celé republice vybavovaly počítačové učebny a pomalu se připojovaly k síti. Web už nabízel obrovské množství dat, vyhledávače soutěžily o přízeň uživatelů a online svět přestával být hřištěm jen technicky nadanějších kolegů. Během pár dalších let se s rychlým rozvojem technologií, smartphonů a sociálních sítí zásadně zjednodušilo vyhledávání a sdílení informací. Internet změnil svět a se vstupem do škol spustil také proměnu vzdělávacího procesu, která se od té doby nezastavila.

Víme, jaký chceme vzdělávací systém v Česku za 10 let? Podívejte se na mé vystoupení na Ideové konferenci "Projekt Budoucnost" v programovém bloku Vzdělávání. 

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy, zástupci zaměstnavatelů a odborů, jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Ulevme přeplněným třídám - modernizací hygienických norem zjednodušíme projekty a snížíme náklady na rekonstrukce, rozšiřování i stavby školských objektů. Hygienické normy pro školy jsou u nás v porovnání s okolními zeměmi přehnaně přísné, obsahují velké množství duplicit nebo dávno nepotřebných opatření. Byrokracie rekonstrukce a stavby škol nekonečně odsouvá a výrazně prodražuje.

Zobrazit více článků