Praha, 26. března 2024Kulatý stůl pořádaný poslankyní Renátou Zajíčkovou spojil odborníky na vzdělávání, zřizovatele škol i zaměstnavatele k diskuzi o zkrácení základní školy na 8 let a jejím rozdělení na tři stupně (3+3+2). Tato změna přinese plynulejší přechod mezi vzdělávacími etapami, cílenější podporu žáků a efektivnější individuální hodnocení. Z pohledu škol a jejich zřizovatelů znamená větší flexibilitu v práci s infrastrukturou a finančně efektivnější řízení školských kapacit. 

ŘÍZENÍ ŠKOLY: Desítky škol, tisíce kilometrů. Když navštěvuji školy po celé zemi, nejde o žádné škrobené delegace nebo oficiální ceremonie. Kromě poslankyně jsem stále ředitelka školy a učitelka, a proto mě zajímá jediné – co se školám daří, co je trápí, jak naše vzdělávání reálně podpořit. Naslouchám ředitelům, pedagogům, nepedagogům, dětem ve třídách i jejich rodičům, starostům obcí. Všem, na kterých naše školy stojí. 

Nezvládnutá inkluze ve školách má vážné dopady nejen na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také na kvalitu výuky celého kolektivu. Učitelé jsou přetížení, narůstá jejich vyhoření a klesá motivace. Podle studie UJEP (2024) 65 % pedagogů nevěří v přínos inkluze a třetina ji dokonce hodnotí vyloženě negativně. Také 80 % rodičů podle průzkumu CVVM (2023) nesouhlasí se současným nastavením inkluze.

(MF DNES) Po týdnech jednání o tzv. zákoně „lex Ukrajina 7“ se Senát neshodl na zrušení žádné z úprav – a novela míří v původním znění k podpisu prezidentovi. Senátoři neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Mnozí označují tento návrh za diskriminační, tak to ale není.

Zobrazit více článků