Hlasem učitelů by měli mluvit ti, kteří učí a ví, co se ve školách skutečně děje. Dne 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství. 

Rozvíjet naši současnou školskou infrastrukturu, povětšinou mnoho desetiletí staré budovy, je dnes možné převážně s povolením výjimky z požadavků různých předpisů. Jen hygieny v krajích žádostí o výjimky řeší stovky ročně. V souhrnu jde o tisíce hodin administrativně složitého připravování žádostí ze strany ředitelů a zřizovatelů, tisíce hodin jejich vyřizování ze strany úředníků, měsíce průtahů i složitější stavební projekty. V konečném důsledku naše vzdělávání zbytečně přichází o stovky milionů korun.

Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát. Je to zřetelný odraz hlubokého společenského závazku vůči  budoucím generacím, který jsme mohli vidět a cítit doslova na každém kroku naší cesty. Každý jeden den nám naskytl bezprostřední pohled na vzdělávací systémy zemí, které mají vzdělávání zakořeněno jako hlavní celospolečenskou hodnotu.

Čeští učitelé by se v reakci na stále častější fyzické útoky mohli podobně jako jejich slovenští kolegové dočkat statusu chráněné osoby, řekla v rozhovoru pro iDNES.cz poslankyně a členka výboru pro vzdělávání Renáta Zajíčková. „K útokům na učitele dochází a myslím si, že by měli mít větší jistotu v tom, že je stát uchrání,“ říká.

Zobrazit více článků