Podle starostky Mgr. Renáty Zajíčkové proto jedním z prvních kroků nové rady i nového zastupitelstva po ko­munálních volbách v roce 2018 bylo zahá­jení prací na přípravě tohoto dokumentu. 

Dokumenty tohoto druhu bývají v mu­nicipální sféře už vcelku běžné a dalo by se říci, že již vznikají takřka jako na běžícím pásu. Proč tedy zastupitelstvo vaší měst­ské části bude Strategii rozvoje 2030+ schvalovat až nyní?

Právě proto, že jsme nechtěli, aby naše strategie rozvoje vznikla „jako na běžícím pásu". Poučili jsme se z nedávné minulosti, kdy předchozí vedení radnice učinilo po­kus podobný dokument nechat zhotovit, jenže jeho přípravu zadalo pouze expert­ní skupině, tedy odborníkům zvenčí, kteří do detailu městskou část neznali. Proto se s ryze akademickým výsledkem její práce takříkajíc od stolu a bez oslovení veřejnosti nakonec neztotožnilo ani tehdejší zastupi­telstvo a navržený dokument nebyl přijat.

Já osobně věřím ve spolupráci se šikovný­mi a aktivními lidmi - bez ohledu na barvu trička, ať už jsou to zastupitelé, zaměstnanci radnice nebo veřejnost. V tom jsou se mnou zajedno i ostatní členové rady městské čás­ti. Proto jsme tolik usilovali o to, aby se do přípravy Strategie rozvoje 2030+ zapojil co největší počet zastupitelů - ať už koaličních nebo opozičních, úředníci radnice, odborní­ci, ale i všichni občané, kteří o to měli zájem. 

V šesti tematických pracovních skupi­nách, které se samostatně věnovaly pro­blematice - a teď jen ve zkratce řečeno: školství a volnočasovým aktivitám, územ­nímu rozvoji, dopravě a životnímu pro­středí, sociálním službám a bytové politice i bezpečnosti, stejně jako kultuře, sportu a občanské společnosti či efektivnímu a pro veřejnost přátelskému fungování radnice a samozřejmě také financování projektů, správě majetku a investicím, aktivně pra­covalo okolo osmdesáti lidí. Ti všichni ro­zumějí městské části i problematice jejich jednotlivých, tak různorodých a vzájemně odlišných lokalit, ať už jde o sídliště, histo­rickou zástavbu nebo o rezidenční čtvrti. 

Ano, z veřejné soutěže vzešla i externí fir­ma, ale její pracovníci měli za úkol pouze metodicky pomáhat s fungováním pracov­ních skupin. V první, analytické fázi přípravy Strategie 2030+ jsme vsadili nejen na propojení do­stupných vnějších a vnitřních koncepčních dokumentů k jednotlivým tématům rozvo­je, ale zejména na velmi podrobnou a roz­sáhlou anketu k problémům jednotlivých lokalit Prahy 5, které se aktivně zúčastnilo více než dva a půl tisíce obyvatel. Vůbec se netajím tím, že na tento úžasný počet od­povědí jsem hrdá. 

Výsledky ankety podle jednotlivých loka­lit, avšak také podle věkových skupin, do­saženého vzdělání, délky bydlení na území městské části apod. najdete pod odkazem Strategie rozvoje 2030+ na internetových stránkách městské části www.praha5.cz.

Koneckonců, z veřejného hlasování ob­čanů vzešlo i motto naší strategie: Praha 5 - ­moderní vizitka metropole. To nás zavazuje a motivuje pro další práci a rozvoj městské části. 

Když jsme uzavřeli analytickou fázi přípra­vy strategie, posunuli jsme se do zásadní, ná­vrhové části dokumentu. I do této fáze jsme zapojili veřejnost. Například letos v březnu, i přes náročné období nouzového stavu jsme návrhovou část veřejně projednávali za účas­ti zastupitelů v on-line režimu, přičemž ve tříhodinové diskusi zazněly náměty i podněty více než padesáti obyvatel Prahy 5, zástupců spolků, odborné veřejnosti, ale i mnohých zastupitelů naší městské části. 

Díky tomu mohla v dubnu řídící skupina strategie odsouhlasit návrh kompletního dokumentu strategie, který tak dostal ze­lenou pro další projednávání v orgánech městské části. S návrhem samozřejmě se­známíme i veřejnost. Na konec května ( tedy po uzávěrce tohoto vydání Moderní obce - pozn. redakce) jsme naplánovali veřej­né fórum s občany k diskusi nad finálním dokumentem Strategie rozvoje 2030+, kde členové řídící skupiny strategie a vedoucí odborných pracovních skupin provedou veřejnost návrhem dokumentu a předsta­ví konkrétní změny, které návrh v Praze 5 v příštích třech letech předpokládá. 

Ostatně s vizualizací těchto změn se lidé budou moci seznámit také na výstavě in­stalované na přelomu května a června před kostelem sv. Václava na Andělu. 

Když navážu na vaše slova o různoro­dém rázu městské části a vlastně i o zamě­ření ankety, nedá mně to, abych se nezeptal, jak moc se jednotliví občané cítí být více obyvateli Prahy 5, nebo spíše obyva­teli sídliště Barrandov či třeba historické­ho Smíchova? 

Ano, v Praze 5 například víme, jak nám všem citelně chybí dokončení Radlické radiály, která má významně snížit intenzitu dopra­vy v mnoha ulicích naší městské části. Jenže řešení tohoto, ale i některých dalších pro­blémů v dopravě, životním prostředí apod. není v rukou naší radnice, nýbrž je záležitos­tí hlavního města. A my prakticky nemáme žádné páky, jak třeba právě dostavbu radiály urychlit. 

Praha 5 je skutečně pestrá nejen z morfo­logického hlediska - máme zde údolí, skály, lesy, řeky, nemálo potoků i rybníků, ale je neobyčejně různorodá i co do charakteru zástavby. V řadě lokalit lidé zůstávají bydlet a žít po celé generace a neodstěhovávají se odtud. Naproti tomu takové sídliště Barran­dov má na 25 tisíc obyvatel. Takže kdybyste se mě zeptal na to, co podle výsledků anke­ty trápí obyvatele Prahy 5 nejvíce, nemohla bych vám odpovědět jednou větou. 

Lidé Prahu 5 opravdu často vnímají tak: Bydlím na Smíchově, v Cibulkách, na Ba­rrandově, na Smíchově... Proto jsme se i v anketě ke strategii zaměřili spíše na tyto jednotlivé lokality. Pro představu alespoň ve zkratce: Kupříkladu parkování není žád­ným velkým problémem na Hřebenkách, na Cibulce nebo na Malvazinkách. Ale naopak na Barrandově je parkování zásadním „čer­veným" tématem. Na Smíchově trápí lidi horší životní prostředí a pociťují tam i nižší úroveň bezpečnosti, zatímco v Motole se bezpečností lidé prakticky nezabývají.

A co nás všechny spojuje? Třeba snaha co nejrychlejší zprovoznění celé Radlické radiály a péče o životní prostředí a udržitel­ný rozvoj. Součástí přípravy Strategie roz­voje 2030+ byla i demografická studie Pra­hy 5. Celkem nepřekvapivě z ní mimo jiné vyplynulo, že prakticky po celém území městské části bude stále více přibývat se­niorů. Společným zájmem proto musí být i výstavba domů s pečovatelskou službou i bytů pro seniory. K tomu směřuje naše, zatím dosud největší investice do výstavby seniorských bytů - komplexní rekonstruk­ce kulturní památky Raudnitzova domu v Hlubočepích, kde vzniknou téměř tři de­sítky bytů s pečovatelskou službou. 

A moc bych si přála, aby společným jmenovatelem pro život lidí na území celé městské části byla také jejich jistota, že radnice se řešení jejich problémů seriózně věnuje, ať už tito lidé bydlí kdekoliv v celé Praze 5. K dalšímu užšímu propojení občanů s radnicí přispěje i dokončovaný geopor­tál pro Prahu 5, tedy nástroj pro sdílení dat a otevřenou komunikaci veřejnosti s úřa­dem - mimochodem, rozvoj geoportálu je také zahrnut do naší Strategie 2030+. Už nyní poskytuje informace ke školství, k možnostem procházek po zajímavých místech, umístění dětských hřišť, přistavo­vání velkoobjemových kontejnerů na likvi­daci odpadu apod. A brzy zahrne informace o  projektech založených na participativním rozpočtování a další.

Musím poznamenat, že geoportál jsme si nevyvíjeli sami, ale vzniká na softwarovém jádru portálu MČ Praha 6, která jej spustila loni v říjnu. S Prahou 6 jako městská část máme nejen nejdelší společnou hranici, ale i řadu společných názorů na rozvoj území -a spolupráce s ní nás těší. 

Mimochodem, kde bydlíte vy a co vám na vaší adrese nejvíce vadí?

Já bydlím v Motole a mohu potvrdit, že tam s bezpečností problémy opravdu nevnímám. Ale velice tam postrádáme potřebnou infra­strukturu typu pošty a obchodů. Za většími nákupy musíme jezdit až do Řep na okraji Prahy nebo opačným směrem na Anděl do zalidněného Smíchova v centru města.

Lokalitám, o nichž se zmiňujete, je jako na míru ušité participativní rozpočtování. Vím, že je osobně hodně podporujete ....

Pokusy využívat participativní rozpočto­vání v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů. 

My jsme - i na základě výsledků z ve­řejných setkání s občany - provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a jejich reali­zaci zveřejňujeme na webu. Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat. 

Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se nově s před­kladateli projektů setkáváme, i formou on-line, vysvětlujeme jim pravidla a varu­jeme je i před zbytečnými možnými chy­bami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů. 

Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 mi­lionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů- bezmála 1500 - obdržel projekt singletrack Motol pro ro­dinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové lou­ky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dět­ského hřiště proti slunci popínavými rost­linami a další.

Které kroky budou následovat po schvá­lení Strategie rozvoje MČ Praha 5 2030 + a kde vezmete na své plány peníze?

Součástí implementační části strategie jsou tříleté akční plány, které se budou každo­ročně aktualizovat na rok následující. I naše strategie totiž představuje živý dokument, který až do roku 2030 a dále nemůže zůstat zakonzervovaný. Nyní pochopitelně nelze naprosto přesně předvídat, jak se budou měnit požadavky a priority obyvatel, jak se s ohledem na českou ekonomiku budou vy­víjet zejména daňové příjmy městské části i jak bude zaměřena dotační politika státu nebo Evropské unie. Těch proměnných je ve hře zkrátka hodně. 

Strategie rozvoje naší městské části se určitě bude v příštích letech aktualizovat nicméně její základ by měl zůstat zachován. Proto tolik sázím na spolupráci s veřejností i s opozičními zastupiteli. Aby totiž - ať už radnici v příštích volebních obdobích po­vede kdokoliv - měl k ruce respektovaný dokument založený na širokém konsenzu. 

Akční plán říká, jak se bude se strategií pracovat, které konkrétní kroky k postup­nému naplňování strategie učiníme do roku 2024, který radniční odbor bude tu či onu oblast ve strategii garantovat atd. Strategie obsahuje akční plán do roku 2024 a zásobník projektů 2030+. Obsahuje i cost-benefit analýzu, která vyčíslila nákla­dy na jednotlivé plánované projekty obsa­žené v akčním plánu. 

My se chceme držet osvědčené zásady, že pro oněch příštích deset let určitě nebude žádoucí bezhlavě se snažit většinu projektů obsažených v zásobníku uskutečnit v krát­kém období před volbami, nebo zase naopak jejich realizaci odsouvat, řekněme, až na roky 2029 a 2030. Takové neracionální konání by uštědřilo tvrdou ránu každému rozpočtu. Takže naší snahou je co možná nejrovno­měrněji rozprostřít nejnáročnější investiční projekty podle stanovených priorit tří katego­rií do celého desetiletého období a v městské části udržet vyrovnaný rozpočet. 

V Praze 5 působí několik silných deve­loperských skupin. Nenabízí se možnost, aby se v oblastech, kde chystají novou výstavbu, více podílely na budování in­frastruktury, třeba chybějící parkovací místa, nebo nové místní komunikace, ma­teřské školy apod.?

Musím říci, že doba se změnila a develope­ři jsou dnes zpravidla na takové požadavky ze strany radnice připraveni. Naše městská část už v roce 2018 přijala Zásady pro spo­lupráci s investory za účelem rozvoje veřej­né infrastruktury na svém území a všech­na v tomto smyslu uzavřená memoranda a smlouvy o spolupráci s developery dů­sledně zveřejňuje na svém webu. 

Někdy developer takto poskytne peníze, které vkládáme do zvláštního fon­du, z něhož financujeme v daném území výstavbu například hřiště, parku nebo ma­teřské školy. Jindy je to zase tak, že investor sám potřebnou infrastrukturu zrealizuje. Například Penta Real Estate, která v Jinoni­cích dokončuje rezidenční čtvrť Waltrovka, se zavázala postavit tam novou mateřskou školu, kterou jsme 1. září 2020 otevřeli.

IVAN RYŠAVÝ 

MODERNÍ OBEC 06/2021