Hlavní aktéři vzdělávací politiky, včetně ekonomů, zástupců zaměstnavatelů či odborů společně distutovali o reformě regionálního školství. Při jednání u kulatého stolu pod záštitou premiéra Petra Fialy představila poslankyně Zajíčková svůj balíček reformních opatření zahrnující mateřské, základní a střední školy. Odborníci zhodnotili dopady a hlavní přínosy navrhovaných změn a odstartovali debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému. Na potřebě zásadní změny panuje shoda, a to zejména u návrhu prodloužení povinného vzdělávání. Možnou variantou je zrušení deváté třídy a její nahrazení dvěma povinnými ročníky střední školy. O konkrétních změnách ve vzdělávání budou nyní jednat zástupci koalice.
„Řada odborníků, rodičů, a dokonce i žáků se shoduje na tom, že devátý ročník se postupně stal pouze čekáním na střední školu. Nahraďme ho dvěma povinnými roky na střední škole. Získáme více kapacit a nemalé prostředky pro předškolní a prvostupňové vzdělávání, zároveň nastartujeme dlouho odkládanou reformu středního školství. Nahlížejme na návrhy optikou toho, jaký chceme vzdělávací systém za 10 let. Je to velká šance dohnat okolní země. Může to být kontroverzní, nicméně hledejme cesty, ne překážky,“ říká Renáta Zajíčková, poslankyně, předsedkyně Podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení.
DOKUMENT KE STAŽENÍ:
Podklad k záměru - Změny vzdělávací soustavy 2030+ (PDF)
„Jsem rád, že o prodloužení povinné školní docházky a otázce 9. ročníku začínáme diskutovat. Tyto myšlenky ostatně nadhodil STAN už ve svém školském programu v minulém volebním období. Nyní vzniká pracovní skupina, která porovná zahraniční vzdělávací systémy, do diskuse zapojíme zástupce regionálního školství i odbornou veřejnost,“ uvedl Vladimír Balaš, ministr školství České republiky.
Kromě prodloužení povinného vzdělávání o dva roky na střední škole a zkrácení základní školy na 8 let doplní reformní balíček další dvě opatření. U mateřských škol je to vyhrazení kapacit pro děti do šesti let a vytvoření vyrovnávacích tříd v rámci základních škol. To by mělo výrazně navýšit kapacity předškolního vzdělávání a snížit ve srovnání s Evropou enormní množství odkladů školní docházky. Na změny ve středním školství pak koncepčně navazuje vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání v rámci celoživotní učení. To kvitují také zástupci zaměstnavatelů.
„V navrhované změně vidím příležitost, jak zatraktivnit odborné vzdělávání. Společný odborný základ příbuzných oborů a postupná specializace usnadní dětem volbu oboru i úrovně vzdělání. Spolu s lepší prostupností vzdělávacího systému mezi učebními a maturitními obory může změna sehrát pozitivní roli při volbě vzdělávací a profesní dráhy,“ doplňuje Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání, Hospodářská komora.
„V sousedních zemích se stát se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců dělí o odpovědnost i v oblasti vzdělávání. Těší nás přizvání k jednání i fakt, že balíček navrhovaných změn obsahuje mimo jiné propojení počátečního a dalšího odborného vzdělávání. Motivace zaměstnanců k rozvoji jejich odborných kompetencí v rámci uceleného systému celoživotního učení považujeme za zcela zásadní,“ říká Lukáš Němec z Českomoravské konfederace odborových svazů.
„Všechny polistopadové vlády deklarují, že vzdělávání bude jejich prioritou. Dávno víme, jakým směrem jít, máme dost vzorů v zahraničí, přesto přešlapujeme na místě. Nejvyšší čas konečně udělat konkrétní kroky na cestě k modernímu vzdělávání,“ doplňuje senátor Jiří Růžička.