Maření výuky je aktuálním a závažným problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání a pracovní prostředí učitelů. V dnešní společnosti je stále více patrné, jak se mění role rodiny a školy ve výchově dětí. Jsme svědky určité krize rodičovství, kdy jsou oslabovány vazby mezi členy rodiny, a vazby mezi rodinou a školou. Mnoho rodičů dnes nemá dostatek času nebo možností věnovat se výchově svých dětí tak, jak by si přáli.

Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát. Je to zřetelný odraz hlubokého společenského závazku vůči  budoucím generacím, který jsme mohli vidět a cítit doslova na každém kroku naší cesty. Každý jeden den nám naskytl bezprostřední pohled na vzdělávací systémy zemí, které mají vzdělávání zakořeněno jako hlavní celospolečenskou hodnotu.

Hlasem učitelů by měli mluvit ti, kteří učí a ví, co se ve školách skutečně děje. Dne 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství. 

Rozvíjet naši současnou školskou infrastrukturu, povětšinou mnoho desetiletí staré budovy, je dnes možné převážně s povolením výjimky z požadavků různých předpisů. Jen hygieny v krajích žádostí o výjimky řeší stovky ročně. V souhrnu jde o tisíce hodin administrativně složitého připravování žádostí ze strany ředitelů a zřizovatelů, tisíce hodin jejich vyřizování ze strany úředníků, měsíce průtahů i složitější stavební projekty. V konečném důsledku naše vzdělávání zbytečně přichází o stovky milionů korun.

Zádné další články