Z vlastní zkušenosti vím, jak málo žen je v české politice. Sama jsem jedinou ženou v radě městské části. Jedna žena, osm mužů. A stejné to je i ve většině velkých měst. Starostek je zde sotva desetina. Jenže tradičním stranám nechybí pouze ženy a ženský pohled na svět. Celkově postrádají nové tváře a mladou energii.
Když jsem vystupovala do politiky, mnoho lidí mě varovalo. Ja jsem samozřejmě věděla, že mě nečekají jenom časy ozářené sluncem. Tušila jsem, že budu mít nepřátele a že ti budou využívat všechny prostředky a cesty, jak mi práci komplikovat a ztěžovat. Politické souboje vidíme všude kolem sebe. Novináři se vlastně ničím jiným, než sledováním lítého boje nezabývají. A čím více krve, tím lépe.
Nedávno jsem přijala pozvání do online panelové diskuze Ústavu sociálních inovací. Zástupci podnikatelů, samosprávy či ekonomických odborníků, vyjadřovali své aktuální zkušenosti a názory na pandemickou situaci. Kdybych měla vyjádřit základní myšlenky, které rezonovaly celou diskuzí, řekla bych nejistota z budoucnosti, nedůvěra ve vládu, chaotické rozhodování, na druhé straně naděje a schopnost lidí se umět postavit na vlastní nohy.
Zavření škol zásadně ovlivnilo hned tři skupiny, které tvoří spojené nádoby v každé škole. Jeho součástmi jsou žáci, pedagogové a rodiče. Ne všechny skupiny čelí stejným výzvám či překážkám. Podívejme se na ně zblízka.
Tento druh podpory se již naštěstí v našich školách zabydlel, a tak je běžné, že začínajícím nebo novým pedagogům je poskytován. Co běžné ale ještě není, je uplatňování mentoringu začínajícím ředitelům. A tak s nástupem do pozice komunální političky Prahy 5, kdy jsem sama ještě vykonávala funkci ředitelky školy, jsem tuto podporu směrem k ředitelům iniciovala. Na tuto výzvu ředitelé velmi kladně reagovali, a tak jsme mentoring pro začínající ředitele v roce 2019 spustili. V tomto období byl třikrát využit, a tak po roce víme, zda tento nástroj má v práci nových ředitelů svoje místo a jak je vnímám řediteli.
Strana 4 z 8