Rozvíjet naši současnou školskou infrastrukturu, povětšinou mnoho desetiletí staré budovy, je dnes možné převážně s povolením výjimky z požadavků různých předpisů. Jen hygieny v krajích žádostí o výjimky řeší stovky ročně. V souhrnu jde o tisíce hodin administrativně složitého připravování žádostí ze strany ředitelů a zřizovatelů, tisíce hodin jejich vyřizování ze strany úředníků, měsíce průtahů i složitější stavební projekty. V konečném důsledku naše vzdělávání zbytečně přichází o stovky milionů korun.

Čeští učitelé by se v reakci na stále častější fyzické útoky mohli podobně jako jejich slovenští kolegové dočkat statusu chráněné osoby, řekla v rozhovoru pro iDNES.cz poslankyně a členka výboru pro vzdělávání Renáta Zajíčková. „K útokům na učitele dochází a myslím si, že by měli mít větší jistotu v tom, že je stát uchrání,“ říká.

Dvě minulé vlády se na reformy a zodpovědné hospodaření vykašlaly a dnes to školy odnáší. Zastaralá a rozdrobená školská infrasktruktura je neefektivní a plýtvá penězi, které mohou putovat právě na platy pedagogům i nepedagogům. To musíme změnit.

V průběhu mého tříletého působení jako starostky a zřizovatelky škol bylo do rozvoje školské infrastruktury Prahy 5 investováno více než 400 milionů korun. Při realizaci těchto projektů jsem silně vnímala zastaralost hygienické vyhlášky po školy. Přeregulovanost, zmatky a byrokracie způsobuje nejen zbytečné plýtvání veřejnými penězi, je to také jeden z hlavních důvodů, proč se zřizovatelům škol nedaří včas zajišťovat dostatečné kapacity pro silné ročníky dětí.

Vládní koalice se jednomyslně dohodla na novelizaci legislativního návrhu, který přináší důležité změny v přijímacím procesu na střední školy. Nová opatření poskytnou větší jistotu a flexibilitu žákům i rodičům a zjednoduší administrativní proces pro školy. Novinka by měla vstoupit v platnost v již příštím školním roce.

Před dvaceti lety, když jsem se rozhodla založit gymnázium, do českých škol si teprve hledal cestu internet. Školy po celé republice vybavovaly počítačové učebny a pomalu se připojovaly k síti. Web už nabízel obrovské množství dat, vyhledávače soutěžily o přízeň uživatelů a online svět přestával být hřištěm jen technicky nadanějších kolegů. Během pár dalších let se s rychlým rozvojem technologií, smartphonů a sociálních sítí zásadně zjednodušilo vyhledávání a sdílení informací. Internet změnil svět a se vstupem do škol spustil také proměnu vzdělávacího procesu, která se od té doby nezastavila.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy, zástupci zaměstnavatelů a odborů, jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Víme, jaký chceme vzdělávací systém v Česku za 10 let? Podívejte se na mé vystoupení na Ideové konferenci "Projekt Budoucnost" v programovém bloku Vzdělávání. 

Ulevme přeplněným třídám - modernizací hygienických norem zjednodušíme projekty a snížíme náklady na rekonstrukce, rozšiřování i stavby školských objektů. Hygienické normy pro školy jsou u nás v porovnání s okolními zeměmi přehnaně přísné, obsahují velké množství duplicit nebo dávno nepotřebných opatření. Byrokracie rekonstrukce a stavby škol nekonečně odsouvá a výrazně prodražuje.

Sněmovnou prošla novela zákona o pedagogických pracovnících. Hlavní a očekávanou změnou zákona je zejména garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v Česku. Zákon nově také ukotvuje uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a zavádí adaptační období pro začínající učitele, což sníží riziko brzkého odchodu mladých učitelů ze školství. Opatření přispějí ke zvýšení zájmu o učitelskou profesi a budou mít vliv i na kvalitu uchazečů.

Hlavní kancelář Občanské demokratické strany v Praze hostila v pondělí minikonferenci programového týmu pro vědu a vzdělání. Několik desítek odborníků na vzdělávání z celé republiky zde diskutovalo o budoucí podobě českého vzdělávacího systému. Během setkání došlo i na aktuální problémy našeho školství - nevhodný systém pro odměňování ředitelů škol, nejasné rozdělení odpovědnosti za kvalitu vzdělávacího procesu, nebo potřeba revizí inkluze a Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Práce programových týmů vyvrcholí v květnu na Ideové konferenci, kterou občanští demokraté pro své členy připravují na 13. května v pražském Cubexu. 

Hlavní aktéři vzdělávací politiky, včetně ekonomů, zástupců zaměstnavatelů či odborů společně distutovali o reformě regionálního školství. Při jednání u kulatého stolu pod záštitou premiéra Petra Fialy představila poslankyně Zajíčková svůj balíček reformních opatření zahrnující mateřské, základní a střední školy. Odborníci zhodnotili dopady a hlavní přínosy navrhovaných změn a odstartovali debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému. Na potřebě zásadní změny panuje shoda, a to zejména u návrhu prodloužení povinného vzdělávání. Možnou variantou je zrušení deváté třídy a její nahrazení dvěma povinnými ročníky střední školy. O konkrétních změnách ve vzdělávání budou nyní jednat zástupci koalice.

Zobrazit více článků

Sledujte mě na Instagramu